Přirozený hudební rozvoj

V muzikoterapii hraje zásadní roli bohaté spektrum alikvotních tonů, a to nemohu samotným akordeonem nahradit. Přesto jsem si však vědomá toho, že akordeon mě dovedl k muzikoterapii a muzikoterapie mě vrací k akordeonu, takže se samozřejmě tyto dva světy v určitém bodě potkávají a navzájem se obohacují. Spirituální vedení muzikoterapie a toho nejčistčího poslání hudby je samozřejmě totožné.

Poměrně dobře fungující hudební systém je pro děti skvělou příležitostí pro pěstování kultivovanosti a disciplíny. Sama jsem však ve svém dětství zažila období, kdy má disciplinovanost fungovala na úkor tvořivosti, a to je samozřejmě úskalí systému, který je od počátku nastaven na interpretaci a hraní z not. Chyběl mi prostor ke zkoušení, spontánnímu projevu, improvizaci a čistému soustředěnému naslouchání momentální hudební struktuře. Zažila jsem vyčerpání ze snahy o dosažení požadované, ideální formy studovaného hudebního díla.  

Mám proto soukromou ideu přístupu do hudby z obou stran. Ze strany rozumové – interpretace a pochopení nastudovaného díla (kdy  často interpret skrze disciplínu ve finální verzi k intuitivnímu vedení dospěje), i ze strany přímo intuitivní, kdy nehrají velkou roli dispoziční předpoklady pro hudbu - rozumové schopnosti a talent, nýbrž cit pro naslouchání, spontaneita a smysl pro společnou hudební strukturu.

Po čtyřleté praxi výuky hudebních nauk, kdy jsem občas (tajně a na úkor osnov) zařazovala společné bubnování a představování etnických nástrojů jako odměnu, letos druhý rok pracuji se skupinami dětí v DDM, kdy si ověřuji přístup k hudbě čistě ze strany intuice, bez not. Skrze sladění, přirozeně laděné nástroje a spontaneitu. I zde se však paradoxně nachází mnoho prostoru pro rozvíjení disciplíny a tím se potvrdila i má všeobecná domněnka, že tvořivost a smysl pro disciplínu a dodržování jistých pravidel kráčí, i v hudbě,  ruku v ruce.

Pro hlukem zamořenou dobu je naslouchání přirozeným zvukům, dle mého názoru velmi důležité a přála bych si, aby byl tento skutečný prožitek daru hudby a potkání se s vlastním hlasem byl postupně zprostředkován všem.