Hudební nástroje

Brumle

Lidový hudební nástroj patřící do skupiny idiofonů, tradiční nástroj sibiřských šamanů, běžně užívaný u všech národů světa. Tvoří jej kovový rám, na který je na jedné straně připevněn ocelový jazýček. Pohyb jazýčku vyluzuje vibrující zvuk, který zesilujeme a modulujeme pomocí ústní dutiny. Témbr brumle obohacujeme paralelním zpěvem s bráničním dechem.

nastroje_html_3d057a2.gif

Didgeridoo

Dechový hudební nástroj australských domorodců. V tradiční podobě se jedná o termity vyžraný dutý kmínek eukaliptu, rozeznívající se technikou vibrujících rtů. Výsledkem je táhlý, nepřerušovaný bručivý tón – drone, bohatý na vyšší harmonické  tóny. Při hře se používá technika věčného dechu.  Je možné ho hrát i rytmicky,  používat při hře hlas, bránici, tvarování ústní dutiny i jazyk.

nastroje_html_9c6cf71.gif

Djembe

Název pochází z republiky Mali. Jeho výskyt není omezen jen na tuto oblast, nacházíme jej prakticky po celém světě. Patří do skupiny tzv. pohárovitých, jednohlavých bubnů. Kvalitu, rozsah a barvu zvuku určuje tvar korpusu, kvalita opracování vnitřku bubnu a použitá zvířecí kůže. Na djembe hrajeme oběma rukama, uplatňujeme velkou škálu úderů s rozmanitým zvukem. Pro účely muzikoterapie, doprovodům českých a moravských melodií mohu vřele doporučit djembe z českého dřeva a kůží od Vaška Věry Martincových. Krásně zpívají..

nastroje_html_3e2b9981.gif

 

Koncovka, salašnická fujara

Různé typy můžeme nalézt u starověkých i přírodních národů. Koncovka je flétna bez tónových otvorů. V našich klimatických podmínkách se tradičně vyrábí z bezového dřeva. Vzhledem k úzkému vrtání lze snadno přefukovat na vyšší alikvótní  tóny, melodie tedy utváří sám dech. Koncovky a fujarky zaznamenávají pozoruhodné léčivé účinky. Mezi hráči jsou oblíbené pro snadnost intuitivního hraní. Výborné koncovky a fujary u nás vyrábí Vít Kašpařík z Velkých Karlovic

nastroje_html_e6fded6b.gif

Šamanský buben

Je vyroben ze dvou částí: z dřevěného kruhového rámu a ze zvířecí kůže. Kůže je živá, reaguje na vlhkost a teplotu vzduchu. Na buben se hraje paličkou. Jedná se o jeden z nejstarších hudebních nástrojů vůbec, důležitý nástroj šamanského léčení duše.

nastroje_html_4e8c8fc.gif

Tibetská miska

Pochází z Nepálu a již v polovině 3. tis. př. n. l. byla používána k léčení těla a mysli i k meditacím. Je to tradiční lidový nástroj ze slitiny kovu (zlato, stříbro, zinek, železo, měď..). Je možno ji používat samovolně – rozeznívat ji pomocí ťukání nebo třít dřevěnou nebo plstěnou paličku o hranu misky.  Tímto točením je možné ji rozezpívat, naslouchat, zpívat a navrátit se ke skutečné písni naší duše.  I svým tvarem se předurčuje k velmi účinné harmonizaci čaker. Existuje mnoho druhů mís.

nastroje_html_9b214232.gif

nastroje_html_d1437b8f.gif

Ústní harfa – Hudební luk

Strunný hudební nástroj. Jeden z nejstarších nástrojů vůbec. Jeho princip objevili lidé při prostém brnkání na tětivu luku. U původních nástrojů je na obou koncích lučiště různými způsoby fixována struna, kterou rozezníváme rychlými údery dřevěné hůlky. Jako rezonátor slouží ústní dutina . Lučiště prochází mezi rty, struna se jich ale nedotýká. Změnou velikosti a tvaru úst zesilujeme alikvótní  tóny.  Samozřejmě je opět možné zapojit i hlas, čímž vzniknou hned tři pásma naráz – rytmus – údery paličkou, alikvotní melodie generovaná ústní dutinou a vlastní zpěv. Pomocí uchycení struny je možné ji částečně naladit. Harfy s výrazným, plným zvukem vyrábí František Pavlík.

nastroje_html_4af84573.gif

Kartálky

Velmi citlivý zvonivý andělský nástroj, velmi dobře pomáhá při diagnostice čaker.

Můj instrumentář dále skýtá dešťovou hůl, kalimbu, chřestidla, dřívka a jiné perkusivní nástroje. Představila jsem však výčet těch nejdůležitějších, energeticky nejvýživnějších.

nastroje_html_9bc3fd64.gif

Akordeon

Patří mezi nástroje s rovnoměrně temperovaným laděním, a proto pro čistou formu muzikoterapeutické relaxace, kdy jde především o nastavení rovnováhy celého energetického systému, není vhodný. Světy dnes běžně prezentované hudby a muzikoterapie jsou odlišné.
V muzikoterapii hraje zásadní roli bohaté spektrum alikvótních tónů zastoupených skrze množství nástrojů z nejrůznějších materiálů a tato bohatost a různorodost je odrazem přírodních přírodních zákonitostí. Nevím zda je možné tuto kvalitu samotným akordeonem nahradit, ale  jsem si   vědomá toho, že akordeon mě skrze koncentraci směřovanou k současné umělecké hudbě dovedl k muzikoterapii a muzikoterapie mě svou inspirací vrací k akordeonu, k vlastní tvorbě a sebevyjádření, takže se samozřejmě tyto dva světy v určitém bodě potkávají a navzájem obohacují. Svou pouhou myslí nemohu vědět, čím mě ještě hudba překvapí a stále se tak děje. Spirituální vedení muzikoterapie a toho nejčistšího poslání hudby je ve skutečnosti totožné.  

Fascinuje mě  přirozený dětský zpěv, paradoxně jsem jako dítě zpívávala velice ráda a dobře.  Než jsem začala hrát na akordeon a ke zpěvu jsem se skrze muzikoterapii vrátila oklikou. Se smutkem sleduji, jak dnešní děti svůj obrovský přirozený hudební dar uvězňují prostřednictvím zpěvu s klavírem či jiným pevně laděným nástrojem. Ladění komorního „a“ orchestrálních nástrojů dnes bývá okolo 440-442 Hz. Jedná se o novodobý trend a měřením jsou dnes již prokázány neblahé účinky způsobené manipulací  původního hudebního ladění. Přírodní zákonitosti odrážející se ve výpočtech posvátné geometrie určují
 zdravé komorní „a“ na frekvenci 432 Hz.

  Hráči na smyčcové nástroje výrazné melodie a písně i často intuitivně dolaďují a všechny vzdálenosti mezi půltóny v jejich hře nejsou úplně stejné. K tomuto jemnému dolaďování dospívám i v muzikoterapii. Sterilita rovnoměrného temperovaného ladění akordeonu občas frustrující a postupně spřádám informace i prostředky k „akordeonové proměně“.